|
|
Význam epikardiální tukové tkáně u onemocnění srdce: nové mechanizmy působení a jejich terapeutické ovlivnění
Matloch, Zdeněk ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Lipš, Michal (oponent)
Již bylo dokumentováno, že epikardiální tuk je za bazálních podmínek zdrojem prozánětlivých mediátorů (Mazurek, Zhang et al. 2003) (Baker, Silva et al. 2006). Dále bylo zjištěno, že při kardiochirurgických výkonech dochází ke zvýšené expresi mRNA pro prozánětlivé cytokiny jak v epikardiální, tak v podkožní tukové tkáni (Kremen, Dolinkova et al. 2006). V průběhu pokročilého srdečního selhání se také rozvíjí zánět tukové tkáně a rezistence k adiponectinu (Khan, Kato et al. 2012). V rámci projektu jsme zkoumali hypotézu, že změny hladin prozánětlivých i protizánětlivých cytokinů, včetně jejich exprese v tukové, svalové a srdeční tkáni a dále změny parametrů inzulinorezistence a lipidového profilu, jsou závislé na typu základní choroby pacientů, a to buď přítomnosti ischemické choroby srdeční (CAD) anebo vady chlopní. Cílem našeho projektu bylo zkoumat změny metabolismu tukové tkáně, inzulinorezistence, prozánětlivých a protizánětlivých cytokinů u pacientů s CAD, podstupujících operaci aortokoronárního bypassu (CABG) a u pacientů s izolovanou vadou chlopně bez CAD, přijatých k elektivní náhradě chlopně. Sledovány byly antropometrické, biochemické a hormonální parametry a také změny exprese mRNA v epikardiální tukové tkáni a v periferním podkožním tuku. Odběry krve (stanovení inzulínu, glykémie, CRP a...
|
|
|
Adipokines (leptin and adiponectin) as predictors of weight loss and weight regain during one year period following the 10-week low caloric diet (NUGENOB study)
Drahoš, Jan ; Polák, Jan (vedoucí práce)
Souhrn Obezita je způsobena nerovnováhou mezi příjmem a výdejem energie, která je ovlivněná řadou vnějších i vnitřních faktorů. Mezi ně patří i hladiny leptinu a adiponektinu. Leptin je hormon sekretovaný hlavně adipocyty. Jeho sekrece se zvyšuje s množstvím tělesného tuku a obsahem tuku v buňkách. Leptin působí pozitivně na úbytek váhy. Vysoké hladiny leptinu se ale mohou pojit se stavem, který se nazývá leptinovou rezistencí, kdy se účinky leptinu projevují jen v omezené míře. Adiponektin je produkován výhradně tukovou tkání. Bylo prokázáno, že hladiny leptinu jsou nižší u obézních pacientů v porovnání s normální populací. To může souviset s tím, že adiponektin má pozitivní vliv na mnoho metabolických procesů a zlepšuje inzulínovou citlivost a metabolický profil a proto je jeho nedostatek predispozicí pro metabolická onemocnění. Pro svou práci jsem využil data získaná v rámci projektu Nugenob, který probíhal v 8 evropských městech a kterého se účastnilo přibližně 750 osob. V rámci studie prošli dobrovolníci desetitýdenní dietní intervencí, před jejímž začátkem a po jejímž konci byla u všech změřena základní antropometrie a odebrána krev pro stanovení řady parametrů včetně hladin leptinu a u 40 osob také adiponektinu. Čeští pacienti se dostavili na kontrolu výše zmíněných parametrů ještě po 1 roce od...
|
|
|
Úloha tukové tkáně v rozvoji inzulinorezistence a dalších metabolických změn u nemocných s feochromocytomem
Klímová, Judita ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Kříž, Jan (oponent) ; Mlíková Seidlerová, Jitka (oponent)
Feochromocytomy a funkční paragangliomy (PPGL) jsou vzácné neuroendokrinní tumory charakteristické nadprodukcí katecholaminů, která může vést mj. k poruchám glukózového, lipidového a energetického metabolismu. Role tukové tkáně v těchto procesech zůstává nejasná. Naším cílem bylo stanovit profil genové exprese v subkutánní a viscerální tukové tkáni pacientů s PPGL se zaměřením na endokrinní funkce tukové tkáně, výskyt hnědé (BAT) a béžové tukové tkáně (BeAT), vše v souvislosti s dalšími měřenými metabolickými a energetickými parametry a hladinami cirkulujících adipokinů. Ve vzorcích retroperitoneální VAT pacientů s PPGL jsme prokázali známky UCP1-mediované noradrenalinem indukované termogeneze s vyšší expresí DIO2 a klíčových transkripčních faktorů adipogeneze BAT/BeAT (PPARGC1A, CEBPB a PRDM16). VAT pacientů s PPGL neodpovídala na základě použitých markerů jednoznačně BAT ani BeAT. V subkutánní tukové tkáni (SAT) pacientů s PPGL jsme našli známky transformace v BeAT, ale bez známek současně probíhající UCP1-mediované termogeneze. Dále jsme prokázali, že pacienti s PPGL mají vyšší cirkulující hladiny FGF21 ve srovnání s kontrolami a po adrenalektomii dochází k jejich poklesu. Zvýšené hladiny FGF21 byly zvláště evidentní u pacientů s DM a byly pozitivně spojené s hladinami glykémie na lačno a BMI u...
|
|
|
Biomarkery zánětlivého postižení subchondrální kosti při axiální spondyloartritidě.
Bubová, Kristýna ; Pavelka, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Pavel (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
Úvod: Axiální spondyloartritidy (axSpA) patří mezi chronická zánětlivá revmatická onemocnění postihující primárně páteř a její přilehlé struktury. Pro onemocnění jsou charakteristické nejen destruktivní kloubní změny ale zejména nadměrná osteoprodukce, která může vézt k postupné ankylóze páteře, a tím významně omezit mobilitu a kvalitu života pacientů. Patogeneze onemocnění není dosud plně objasněna, avšak předpokládá se silný genetický podklad spolu s dysregulací tkáňového metabolismu vznikající na podkladě nerovnováhy pro a protizánětlivých imunitních mechanismů. Doposud nebyl identifikován biomarker, který by pomohl při časné diagnostice, monitoraci aktivity subchondrálního postižení a diferenciaci rychleji progredujících pacientů. Cílem práce bylo zjistit hladiny potenciálních biomarkerů vycházejících z metabolismu pojivových tkání, tukového metabolismu a nových slibných biomarkerů a to pro oba podtypy onemocnění, jejich vztah k aktivitě nemoci a progresivním radiografickým změnám. Výsledky: Prokázali jsme zvýšené sérové (případě plasmatické) hladiny biomarkerů metabolismu pojiva, konkrétně degradačních produktů metaloproteináz, které byly schopny diferencovat pacienty s časnou i pozdní formou nemoci od zdravých jedinců, měly vztah k aktivitě a radiografické progresi nemoci. Dále jsme prokázali...
|
|
|
Nutriční a pohybová intervence u pacientek s nádory prsu
Andrášková, Věra ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Tuka, Vladimír (oponent)
Zhoubný nádor prsu je druhé nejčastější onkologické onemocnění u žen. Rizikovým faktorem vzniku nádoru prsu z hlediska stavu výživy je nárůst hmotnosti, vyšší množství tukové tkáně a nižší pohybová aktivita. Recentní studie dokládají negativní vliv adipokinů, hormonů tukové tkáně na rozvoj a prognózu onkologického onemocnění. Stejně tak je v posledních letech stále více diskutován pozitivní vliv myokinů, hormonů svalové tkáně. Ovlivnění množství tukové a svalové tkáně v těle je možné cestou nutriční a pohybové intervence. Nabídnuta byla spolupráce s nutričním terapeutem 81 pacientkám Masarykova onkologického ústavu. Nabídku nutriční a pohybové intervence přijalo 25 pacientek a 3 měsíční terapii dokončilo 19 pacientek. Cílem práce bylo analyzovat vývoj hmotnosti u pacientek před a po diagnóze nádoru prsu, provést nutriční intervenci formou 3 měsíčního programu pomocí osobních návštěv a on-line monitoringu stravování a pohybové aktivity a popsat stravování u pacientek s nádory prsu po provedené intervenci. Ze získaných dat nebylo možné provést analýzu vývoje hmotnosti u pacientek. Provedené hodnocení stravovacích zvyklostí na základě porovnání s doporučením odborných společností ukázaly na chyby ve stravování pacientek. Změny byly prokázány při hodnocení účinnosti nutriční a pohybové intervence v...
|
|
|
Úloha demetylázy FTO a adipokinů v srdci: efekt chronické hypoxie
Benák, Daniel ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Bardová, Kristina (oponent)
Adaptace na chronickou hypoxii zvyšuje toleranci srdce k ischemicko-reperfuznímu poškození. Tato adaptace je umožněna řadou fyziologických změn na buněčné úrovni. Jednou z nich je změna v buněčném energetickém metabolismu. Tento proces může být regulován proteinem FTO (z angl. fat mass and obesity associated), demetylázou epigeneticky regulující buněčnou syntézu proteinů. Srdeční metabolismus může být také modulován adipokiny leptinem a adiponektinem. Cílem tohoto projektu bylo proto studovat roli FTO a adipokinů v chronicky hypoxickém srdci. Dospělí samci potkanů kmene Sprague Dawley byli adaptováni na dva modely kontinuální normobarické hypoxie (CNH; 12 % O2 a 10 % O2; 3 týdny). CNH (10 % O2) redukovala u těchto zvířat rozsah infarktu myokardu o 20 %. CNH (12 % O2) nebyla kardioprotektivní. Hladina proteinu FTO byla měřena v tkáni levých (LV) a pravých (RV) komor, stejně jako v játrech a koncovém mozku hypoxických i normoxických zvířat. Za normoxie je hladina FTO v RV o 50 % vyšší než v LV. Ve vysoce metabolicky aktivních tkáních jater a koncového mozku jsou pak hladiny FTO vyšší dokonce 6krát a 11krát. CNH (12 % O2) vedla k signifikantnímu nárůstu hladiny proteinu FTO v srdci. Jednalo se o 21% nárůst v LV a 27% v RV. Hladiny v játrech a koncových mozcích nebyly CNH ovlivněny. Silnější CNH (10 % O2)...
|
|
|
Úloha imunitního systému v rozvoji obezity a jejích metabolických komplikací
Jindrová, Simona ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Cinkajzlová, Anna (oponent)
Obezita je chronické onemocnění, vznikající v důsledku nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Důležitým zdrojem energie v těle je tuk, který se ve formě triacylglycerolů ukládá do buněk tukové tkáně. Tuková tkáň nemá pouze zásobní funkci, ale představuje mimo jiné také endokrinní orgán se schopností sekretovat cytokiny a adipokiny - molekuly, účastnící se řady metabolických procesů. Následkem zvýšeného příjmu tuků dochází ke zvětšování tukových buněk a v souvislosti s tím i ke změně v produkci adipokinů a cytokinů, z nichž řada disponuje prozánětlivou funkcí. V tukové tkáni je tak indukován zánět, v důsledku něhož jsou aktivovány složky imunitního systému, zejména makrofágy. Souhrou těchto a dalších aspektů, včetně vysoké koncentrace mastných kyselin, která taktéž souvisí s poruchou metabolizmu v důsledku obezity, může v těle docházet k rozvoji inzulínové rezistence, stavu necitlivosti tkání vůči inzulínu. Klíčová slova: obezita, adipokiny, cytokiny, imunitní systém, tuková tkáň, inzulínová rezistence
|
|
|
Role tukové tkáně v patofyziologii obezity a mentální anorexie
Kratochvílová, Helena ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Pavlišová, Jana (oponent)
Pohled vědců na tukovou tkáň a její význam doznal v posledních desetiletích výrazné proměny. Ukázalo se, že tuková tkáň není pouze neaktivní úložiště tuku a energie, ale že se aktivně podílí na regulaci celotělové homeostázy jako endokrinní orgán produkující řadu hormonů a jiných biologicky aktivních látek působících endokrinně, parakrinně i autokrinně a ovlivňujících další orgány v těle. Správná regulace procesů v tukové tkáni hraje významnou roli v udržení celistvosti organizmu a její odchylky mají za následek vznik nejrůznějších onemocnění. Tato práce se zaměřuje především na význam tukové tkáně v patogenezi obezity a mentální anorexie. Výskyt obezity v posledních letech rapidně stoupá, což jí spolu s přidruženými komplikacemi řadí mezi celosvětově nejvýznamnější zdravotní problémy. Obezita je spojena s poruchou endokrinní funkce tukové tkáně charakterizovanou změněnou produkcí hormonů a adipokinů a vedoucí k rozvoji četných onemocnění jako např. diabetes mellitus 2. typu nebo kardiovaskulární nemoci. Opačný extrém, u kterého však tuková tkáň, respektive její absence, hraje také důležitou roli, představuje mentální anorexie (MA) definovaná jako porucha příjmu potravy s extrémní restrikcí kalorického příjmu, který je značně převýšen energetickým výdejem. Bohužel i množství nemocných s MA se v...
|
|
|
Adipokines (leptin and adiponectin) as predictors of weight loss and weight regain during one year period following the 10-week low caloric diet (NUGENOB study)
Drahoš, Jan ; Polák, Jan (vedoucí práce)
Souhrn Obezita je způsobena nerovnováhou mezi příjmem a výdejem energie, která je ovlivněná řadou vnějších i vnitřních faktorů. Mezi ně patří i hladiny leptinu a adiponektinu. Leptin je hormon sekretovaný hlavně adipocyty. Jeho sekrece se zvyšuje s množstvím tělesného tuku a obsahem tuku v buňkách. Leptin působí pozitivně na úbytek váhy. Vysoké hladiny leptinu se ale mohou pojit se stavem, který se nazývá leptinovou rezistencí, kdy se účinky leptinu projevují jen v omezené míře. Adiponektin je produkován výhradně tukovou tkání. Bylo prokázáno, že hladiny leptinu jsou nižší u obézních pacientů v porovnání s normální populací. To může souviset s tím, že adiponektin má pozitivní vliv na mnoho metabolických procesů a zlepšuje inzulínovou citlivost a metabolický profil a proto je jeho nedostatek predispozicí pro metabolická onemocnění. Pro svou práci jsem využil data získaná v rámci projektu Nugenob, který probíhal v 8 evropských městech a kterého se účastnilo přibližně 750 osob. V rámci studie prošli dobrovolníci desetitýdenní dietní intervencí, před jejímž začátkem a po jejímž konci byla u všech změřena základní antropometrie a odebrána krev pro stanovení řady parametrů včetně hladin leptinu a u 40 osob také adiponektinu. Čeští pacienti se dostavili na kontrolu výše zmíněných parametrů ještě po 1 roce od...
|
host ::
RSS.